Evidence skutečných majitelů právnických osob

V rámci boje proti legalizaci výnosů z trestné činnosti byla přijata novela příslušného AML zákona a zákona o veřejných rejstřících, dle kterých mají všechny právnické osoby zapsané ve veřejném rejstříku povinnost nahlásit příslušnému rejstříkovému soudu svého skutečného majitele. Právnické osoby zapsané v obchodním rejstříku, tzn. obchodní korporace a družstva, jsou povinny uvést své skutečné majitele do 1. 1. 2019, pro ostatní právnické osoby zapsané ve veřejných rejstřících včetně svěřenských fondů zapsaných do evidence svěřenských fondů pak platí termín splnění této povinnosti do 1. 1. 2021. Bohužel musíme konstatovat, že legislativní zapracování těchto nových povinností opět není zcela zdařilé, na což jsme si však za posledních 5 let již zvykli.

Při plnění výše uvedené povinnosti je primárně třeba vyřešit, kdo je skutečným majitelem právnické osoby. Skutečným majitelem je vždy zásadně fyzická osoba, která nutně ani nemusí být zapsána v příslušném rejstříku. A to taková fyzická osoba, která fakticky vykonává v právnické osobě rozhodující vliv. Teprve nelze-li pomocí všech v zákoně uvedených znaků určit takovou fyzickou osobu, nastupuje namísto skutečného majitele fyzická osoba, která je členem statutárního orgánu nebo zástupcem právnické osoby v tomto orgánu nebo fyzická osoba v obdobném postavení člena statutárního orgánu. Typickým příkladem takové situace bude česká akciová společnost, jejíž akcionáři jsou americké společnosti obchodované na americké burze.

Evidence skutečných majitelů je neveřejná. Dálkový přístup do ní ale budou mít určené orgány státu (např. finanční úřad, policie) a za daných podmínek i povinné osoby dle AML zákona (např. banky). Údaje z evidence může získat na základě žádosti i jakákoliv osoba, která prokáže právní zájem v souvislosti s předcházením některých trestných činů (např. legalizace výnosů z trestné činnosti).

Zápisy do evidence skutečných majitelů provádějí rejstříkové soudy na základě návrhu příslušné právnické osoby. K přímému zápisu do evidence jsou oprávněni i notáři.

Nutno podotknout, že evidence není propojena s ostatními databázemi (např. registrem adres), což znemožňuje, alespoň prozatím, využívat data již jednou státu poskytnutá. Na druhou stranu ale v propojení databází státu shledává i například nařízení EU o ochraně osobních údajů (GDPR) určitá rizika.

Při nesplnění povinnosti oznámení skutečného majitele soud dotyčnou právnickou osobu vyzve ke splnění této povinnosti a pokud právnická osoba tento stav nenapraví, může následovat i její zrušení.